Milí malí i velcí přátelé, tak Vy se tedy ptáte,
Kdo je Všeználek?
Tak to to musím vzít popořádku.
Všeználky jsme se s dětmi nazývaly již nějaký čas při společných
výpravách a táborech v přírodě, když tu jsme jednou v přírodě nalezli
dopis od skřítka, který se nám také představil jako Všeználek.
No co Vám mám povídat, měli jsme radost, že si někdo říká jako my,
ale časem, když jsme viděli, co všechno Všeználek zná, jsme pokorně uznali,
že je před námi k poznání véééélmi dlouhá cesta a že vlastně
vůbec nejsme žádnými Všeználky.
No a jak jsme si to uvědomili, padla Vám na nás taková divná tíseň
až jako zádumčivost,
nebo tak něco, no a nám vůbec nebylo do mluvení, natož do zpěvu.
No ale on ten skřítek Všeználek, nejen, že toho hodně ví,
ale také je velmi moudrý, trpělivý, laskavý
a k tomu také trochu filuta a tak si Vám k nám bočkem přisednul,
čepičku šibalsky na stranu
a povídá s mrknutím oka a zároveň s patřičnou obřadností:
„Ode dneška si můžete říkat
Přátelé skřítka Všeználka“
Lidičky, my měli radost!!!!
….. protože takové přátelství hned tak skřítci nenabízí,
tím spíše skřítek tak moudrý a laskavý jako Všeználek.
Brali jsme to jako velikou poctu a na vyjádření své úcty k němu vznikla
i hymna přátel skřítka Všeználka. Tu najdete na našich stránkách
http://vseznalek.netstranky.cz/hymna-vseznalku.html
No a ještě bychom se tu s Vámi chtěli podělit alespoň o něco málo z toho,
co nás naučil skřítek Všeználek.
Je to velmi důležité a tak dávejte dobrý pozor:
Vedle toho, že Všeználek zná neskutečné množství kvítků,
hub, zvířátek, bylinek, kamínků a …..
nás naučil jednu důležitou věc, vlastně tu úplně nejdůležitější,
abychom v přírodě nepozorovali vše jen očima, ale hlavně srdcem.
Všeználek často říká, že:
„vědění bez lásky je studené jako led v zamrzlém potoku,
ale láska zahřeje, pohladí, pochopí, povzbudí
a vede k opravdové moudrosti“
Také trochu filosof je ten náš Všeználek, viďte?
Nedávno nám také vyprávěl o hvězdách a o vesmíru a také o tom, že tak,
jako se učíme my od něj, tak se on zase učí od velkých bytostí lesů a hor
a také od krásné bytosti naší Země.
No a tyto bytosti se zase učí od stále větších bytostí
a tak stále dál a také, že tam úplně někde
neskutečně daleko, vysoko, převysoko, kam nikdo z nás nikdy
nedohlédne ani nevystoupí ….
je zdroj síly, ze které vzniklo vše.
Když nám toto skřítek Všeználek vyprávěl, tvář mu zalily slzy
dojetím a vroucností a my jsme cítili, že nám právě řekl to nejdůležitější na světě.
Poslední dobou si vůbec často uvědomujeme, jak je ten malý skřítek moudrý
a je nám líto, že většina lidí dnes skřítky zahání jen do světa fantazie.
Vždyť jsme jimi obklopeni, právě tak, jako nás obklopují krásné bytosti stromů,
víly, rusalky, skalní skřítci gnómové, ohniví salamandři, květinoví ellfi,
vzdušní sylfové a….
…..bez těchto pilných bytostí by třeba nebyla voda živá, jen by ležela a nic,
ale ona působením vodních bytostných zurčí, ševelí krajinou, rozverně, ladně
či přelévá své vodní spousty přes kameny,
nabírá na síle a tou pak očišťuje, osvěžuje a zúrodňuje všechno vůkol.
(tedy pokud jí člověk úplně nespoutal a neotrávil).
Bez bytostných vzduchu by se nenesl zvuk a dávno bychom
se udusily ve výparech z aut a vší té špíně, co produkujeme.
Je toho tak mnoho, co bychom měli znát a co bychom měli učit i druhé.
„Není důležité bytosti přírody vidět, ale je potřeba o jejich působení
vědět a spolupracovat s nimi“.
To nám Všeználek říká často a kýve přitom energicky hlavičkou.
„Jinak“, říká, „si lidé nic pěkného v budoucnu nepřipravují!“
Ale pak se s láskou podívá kolem sebe na své malé dětské pomocníčky
a do jeho očiček se vrátí zase hvězdičky naděje a trpělivě nám předává a učí nás vše,
co je nejen duši lidského dítěte třeba:
- Otevřít své srdíčko, naslouchat a dávat lásku
- naslouchat, jaké písně zpívají ptáčci ráno, jaké v poledne a jaké v podvečer
- ztišit se na krásných místech a naslouchat jejich příběhům
- procházet přírodou a nerušit klid, žijí tam zvířátka, rostou stromy,
na které s oblibou přilétají ptáci, přichází zvířata s mláďaty
- učí nás vnímat místa, na kterých rády tančí víly a ta jsou pak plná
léčivých bylin,
- a jiná místa u jezírek a studánek, kde někdy tiše, někdy i rozverně působí
krásné rusalky.
- Učí nás se zastavit a otevřít se všemi smysly, děti si brzy všimly, že každé
místo jinak zní,
jinak voní a má jinou náladu.
- Na mnoha takových místech Květušku napadají různé písně, ve kterých
se bytostní dávají poznat prostřednictví veselých textů i radostných
a léčivých melodií.
Květušku také naučil číst vzkazy bytostných přátel z kamenů, větviček a mechu.
.
A mnohé další a další…..
A co vzkazuje Všeználek všem malým i velkým otevřeným
srdcím na této planetě?
„Až se jednou lidé naučí dívat očima čisté lásky,
zavládne na planetě Zemi mír a zvířata budou sama
přicházet za člověkem,
aby s ním sdílela čisté vyzařování.
Bytostní neseni a inspirováni láskyplným zářením budou
utvářet krásné krajiny
a naplní louky a stráně zářivými a nadpozemsky
krásnými květy.
Všímejte si jich však již nyní lidé,
barvy květů jsou poselstvím nebes“.
Pro všechny stávající i budoucí přátele skřítka Všeználka
napsala Zdeňka Květuška
